Ústřice, perla a jejich vývoj
1. Před roubováním ústřice hladoví
Šlechtění a roubování perlorodky jsou velmi dlouhé procesy, které vyžadují velkou péči a trpělivost. Perlorodka (Pinctada Margaritifera) určena k vývoji tahitské perly musí být nejméně 3 roky stará, aby měla požadovanou velikosti pohybující se mezi 9 a 11 cm. Ústřice je po tři roky ve vývoji v odchovu ve vodě. Po uplynutí tří let perlorodka dozraje do velikosti, kdy je možné provést roubování ( = vložení organického jádra do perlorodky). Před vložením jádra jsou perlorodky na několik dní zbaveny potravy, aby se zpomalil jejich metabolismus a snížilo se tak riziko odmítnutí jádra.
2. Pouze mušle z Mississippi
Jádro pochází z perleti přesně určených druhů sladkovodních mušlí. Nejlepší druh mušlí pochází z řeky Mississippi. Z těchto mušlí se vyříznou jádra o velikosti mezi 2 a 12 mm, která se perfektně zbrousí do dokonalé a hladké kuličky a použijí se pro základ perly vložením do perlorodky.
3. Chirurgickým procesem roubování vznikají perly
Pro tento proces si majitelé perlových farem najímají specialisty zvané roubovači. Proces vkládání jádra (roubování) do dospělé ústřice je na úrovni chirurgického zákroku. Je to velmi rychlá a šetrná operace, protože perlorodka je živý organismus. Roubování ústřic je velmi delikátní operace, při níž se z pláště vyříznou malé kousky tkáně, které se spolu s jádrem vloží do ústřice a ústřice se masíruje, aby se urychlil proces hojení. Tento proces musí být rychlý, aby perlorodka nebyla příliš dlouho otevřená a na vzduchu. Celý proces trvá řádově několik pár minut.
4. 200 vrstev perleti kolem jádra
Ústřice se po naroubování vrátí do svého přirozeného prostředí, kterým je teplé moře ve Francouzské Polynésii. Perlorodky jsou zavěšeny v síťových kapsách několik metrů pod hladinou vody. O několik týdnů později naroubovaná tkáň vytváří perlový váček, který izoluje jádro orgánů ústřice a tam začne dlouhý cyklus tvorby perly. Při dokončování celého procesu, když je perla skoro hotová, je kolem jádra vytvořeno více než 200 vrstev perleti, což dodá perle neuvěřitelně krásné barvy.
Minimální doba tvorby perly je 18 - 24 měsíců, kdy štěp vytváří perlu. Během této dlouhé doby jsou perlorodky každý měsíc vyjmuty z vody a očištěny od řas a parazitů, které obsahují a mohli by tak napadnout perlorodky a přerušit vývoj perly.
5. Bez měření tloušťky perleti není tahitská perla
Po 18 až 24 měsících péče a sledování nastává období sklizně. Kontroluje se především perleťová vrstva (ta se musí rovnat minimálně 0,8 mm podle Polynesian Pearl Culture Service, která provádí přísné kontroly). Tyto kontroly jsou provedeny u každé jednotlivé perly pomocí speciálního rentgenu. V případě, že perleť je tenčí než 0,8 mm, nemůže být perla klasifikována jako tahitská perla a také nemůže být vyvezena z Francouzské Polynésie.
6. Pouze 30% úspěšnost po 4 letech těžké práce
Celková doba k získání jedné perly je téměř čtyři roky. Při sklizni perel je úspěšnost asi 25-30%, tj. velká většina roubovaných perlorodek nebude úspěšná, některé budou mít za následek keishis (malé perličky neurčitého tvaru, které se přirozeně tvoří uvnitř ústřice, ale jsou vysoce ceněny na špercích) a ostatní vyřazeni odmítnutím a vypuzením jádra z perlorodky během procesu.
Do kategorie A bude zařazeno pouze 5 % perel z těch, které vzniknou. A teď trochu v číslech:-) Když má farma naroubováno 10 000 perlorodek, tak při 30% šanci nalezneme 3 333 perel a z toho bude pouze 5% kategorie A, což je pouze 100 perel!! Je to velmi málo, když si uvědomíme, že z 10 000 perlorodek nalezneme pouze něco kolem 100 perel, které budou kulaté a kategorie A. I proto, je hodnota a cena perly tak vysoká. Dokud někdo nezná tyto fakta, je složité porozumět hodnotě tahitských perel.
